Narodila jsem se před necelými 55lety v Košicích, druhém největším městě na Slovensku v době naší společné republiky. Doba byla čistě totalitní, ale já jako dítě si to neuvědomovala. Otec byl inženýr energetik, matka střední energetický pracovník, ale vykonávala i jiné funkce. Oba moji rodiče byli zvyklí se stále vzdělávat a mít široký přehled. Doma se diskutovalo o různých tématech jak odborných, tak filozofických, etických a nás děti od těchto debat nikdy nevyháněli, naopak, velice brzy se ptali na náš názor a vysvětlovalo se vše. Takto se snažím vychovávat i svoje dvě děti, protože tento způsob výchovy mi pak pomohl v životě překonat hodně překážek.
Vystudovala jsem gymnázium v Košicích. Poté jsem se rozhodovala mezi studiem jaderné fyziky a medicíny. Můj otec mi pomohl v rozhodování konstatováním, že jedno je povoláním, druhé posláním a dodnes takto moji práci vnímám. Ovšem z kádrových důvodů, kdy moje matka otevřeně vystoupila proti komunistickému režimu s kritikou, jsem se i přes úspěšné absolvování přijímacích zkoušek nedostala na Lékařskou fakultu v Košicích, proto jsem zatím pracovala jako laborant a sanitářka a až po revoluci v r. 1990 jsem byla přijata na 2.lékařskou fakultu UK v Praze. Při studiu jsem také pracovala. Nejdříve brigádně od úklidu přes obchodního zástupce džusů až po práci celního deklaranta, kde jsem pracovala 6 let od nejnižší pozice až na vedoucí směny. Po skončení lékařské fakulty bylo právě období, kdy bylo tzv.“dost lékařů“ a byl problém místo sehnat, hlavně bez atestace. Půl roku jsem pracovala zadarmo, jen abych mohla dělat vysněný obor. Byla jsem jako stážista na neurologii, pak jsem zakotvila na biochemii na oddělení imunologie, udělala si atestaci z pediatrie a způsobilost k praktickému lékařství pro děti a dorost.
Pro vysvětlení, proč se rozepisuji tak podrobně. Imunologie mi totiž ovlivnila život. Byli jsme první ročník, který pomáhal
zavádět našim učitelům tento obor na škole. Dodnes mi zaujetí pro tento obor zůstalo a i při mé práci ve své ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost denně imunologii používám jako stěžejní obor. Znalost imunologie je jeden z důvodů, proč jsem si uvědomila na začátku vyhlášení pandemie, že ne vše je v pořádku a že nelze brát v potaz pouze názor jedné strany a chybí nám odborná diskuze. Dalším důvodem je, že zavření ekonomiky na delší dobu způsobí nedostatek peněz i ve zdravotnictví a zvládání eventuální pandemie bude o to těžší. Po zjištění, že ne jen já zastávám jiný názor, jsme se pokusili s dalšími kolegy zviditelnit tento stav pomocí tzv. Paralelní lékařské komory, čili ukázáním i jiného odborného názoru. Čas nám bohužel dal za pravdu, ovšem dnes jsme v situaci, kdy nám prosazování jednoho názoru dopomohlo k devastaci ekonomiky a následek toho je pak již likvidace a ne jenom zdravotnictví.
Celý život sportuji. Hrála jsem tenis, ráda plavu, mám ráda turistiku, ale lyže jsou moje vášeň. Závodně jsem lyžovala za děti, dorost i ženy a naučila se díky tomuto sportu a tvrdým zimním podmínkám Tater a Krkonoš překonávat překážky a nevzdávat se, vzájemně si pomáhat, neřešit malichernosti, ale také respektovat přírodu s její nekonečnou silou a moudrostí.
Mám 2 děti, jsem matkou se vším všudy, jak s potýkáním se s nemocemi vlastních dětí, školským systémem, zvládání domácnosti, zabezpečení chodu ne jen mé ordinace, ale i ranče s koňmi, který jsem si pořídila pro pořádání akcí pro děti a to půl roku před vypuknutím pandemie, takže se mi nevyhnuly ani problémy se zavřením firmy.
Celý svůj život pečuji o děti v této zemi. Nedokáží již jen nečinně přihlížet současnému stavu ve společnosti, který je do budoucna při použití nastoleného směru, neudržitelný. Díky mým různorodým životním zkušenostem jsem si uvědomila, že bych mohla lidem více pomoci. Proto jsem před rokem kandidovala v parlamentních volbách nominovaná naší stranou Manifest-pravá svoboda a prosperita, kdy jsme se snažili využít na prosazení svého názoru a hodnot právě demokratických principů právního státu. Nyní jsem se rozhodla kandidovat do senátu, který vnímám jako protiváhu parlamentu.
